Dneska bylo opravdu krásně. Sluníčko se od rána pralo se silným chladivým větrem, ale nakonec zvítězilo a jeho hřejivé paprsky začaly po zimě nalévat čerstvou krev do žil. I Max má z prvních jarních dní radost. A proč taky nemít. A tak jsme si zašli na vycházku do lesa. Ve všední den potkáme jen málo lidí a to mám rád. Max vesele naháněl poletující listí a hledal klacíky, které by mohl ožužlat. Měl radost a já s ním. Na chvíli jsme si sedli poblíž vodárny na kraji lesa (viz. foto). Vlastně jsem si sedl jen já, Max nemá na takové věci přece čas. Je potřeba dohonit další utíkající list, se kterým si hraje jarní svěží vítr. Seděl jsem, byl jsem sám a byli jsme dva a bylo nám dobře. Jaro nás nechalo probudit a pohladilo tváře prvními paprsky. Jak málo stačí ke štěstí. Jen tak tam sedět, nedělat nic. Na chvílo zase uprchnout z blázince, kterému se říká město.
Čekám tedy na jaro a slavím jeho příchod. Však jsem taky Jaro-slav...
Taky čekám...už aby to jaro přišlo. Zdravím a přeju hezké dny. m.
OdpovědětVymazat