středa 14. března 2018

Dolní Morava


Někdy se člověk musí zastavit, aby mohl jít dál.
Někdy se musí zamyslet, aby věděl, co bude dál.

A někdy je potřeba prostě jen vypadnout. Tak jsem vypadl. A nebyla to obyčejná cesta. Byla to narozeninová cesta oslavenkyně Jáji. Ubytovali jsme se v dost slušném Sport hotelu v Dolní Moravě a od všech ostatních ubytovaných jsme se lišili tím, že v naší výbavě chyběly lyže.

Lyže jsou v zimě na horách celkem fajn věc. Můžete s nimi jezdit z kopce, nechat se táhnout do kopce nebo si je prostě jen nechat ukrást před hospodou. My jsme ovšem ubytování pojali jinak. Využili jsme toho, že hosté po snídani spěchali vyčkat frontu na šlepr a oddávali se relaxaci ve vířivce, sauně a bazénu.

Zvláště ranní plavání mě bavilo. Svahem zhuntovaní lyžaři totiž neměli dost sil si přivstat si a protáhnout svá těla v příjemném teplém bazénu. Toho jsem proto využil a oddával se vodnímu dobrodružství zcela sám.

Jídlo bylo také slušné. Těšil jsem na dobroty vyvěšené v jídelníčku na internetu. Realita ale byla jiná. Jak jsme zjistili, z jídelníčku se dalo vybírat jen od 20h a to ještě s čekáním, protože tou dobou bylo potřeba nakrmit především polopenzisty ubytované v hotelu. A tak jsme si polopenzi také přikoupili.

Pokud byste se chtěli jet do Sport hotelu opít, budete se tomu muset hodně věnovat. Frekvence návštěv číšníka u stolu vaši hladinu alkoholu v krvi bude neustále stlačovat pod hranici, kde se již nevyplácí investice do vypitého alkoholu.  Jednoduše řečeno. Než si objednáte další drink, vystřízlivíte.

Pokoj byl malý ale útulný a laděný do světlých tónů. Světlá byla i televize a ovladač, což se záhy ukázalo jako velmi nešťastné. Zkuste hledat bílý ovladač v bílých peřinách.

V hotelu bylo rušno. Lyžaři si přivezli spoustu malých lyžařů a zvuková izolace pokojů nebyla na vysoké úrovni. To jsme poznali hned první večer, kdy se ze sousedního pokoje ozývalo buď velmi hlasité porno, nebo horizontálně trénující lyžaři. Pochopil jsem to jako výzvu k soutěži. Vyhráli jsme.

Byla to prostě fajn dovolená. Našli jsme spoustu kešek při výletech po okolí. Počasí nám přálo a zase bude na co vzpomínat. Teď už jen počkat jak bílý sníh na horských pláních vystřídá zelená tráva a přijde zase čas vyrazit do hor. Doufám, že nejen do těch českých a nejen do hotelů. A taky doufám, že zase s Jájou.