pondělí 13. dubna 2009

Směr Pálava

Velikonoce - ráno zmrskat drahou polovičku a večer sebe...no, tento tradiční systém jsme nedodrželi. Alespoň ne zcela. Míša dostala hned po ránu a pak už jsme razili směr Pálava. Naposledy jsme tam byli v roce 2006 a to jsme ještě neholdovali GC, takže místní kešky nám zůstaly utajeny. Mezitím se z mudlů stali lovci a vrátili jsme se na místo činu.
Už cestou do Pavlova se nám podařilo vyzvednout čtyři kešule: Strom hrdina, Císařská silnice 5 a 6 a konečně Mušovská jezera s velmi originálním úkrytem.
V Pavlově jsme brzy pochopili, že stejný nápad, jako my dostalo asi milion dalších lidí. Uličky byly plné. U sklípků koštovali rozjaření otcové, zatímco maminky netrpělivě tahaly dítka z chřtánu alkoholových doupat. Prostě nádhera.
Cestou na Dívčí hrady jsme potkávali spousty lidí, kteří naštěstí mířili opačným směrem k obědu. Ale i tak se na malebné zřícenině tlačilo dost lidí. Lehce jsme posvačili a vypravili se dohledat zdejší kešku. Autor ji naštěstí umístil důmyslně a tak i přes nápor turistů se dalo v klidu zalogovat.
Další keš (earthcache) byla dál po červené značce po hřebenu. S keškou si autor moc práce asi nedal a nachystal ji pěkně od stolu. Možná tu ani nebyl :-(
Poslední dnešní krabička na nás čekala v pěkném úkrytu u vyhlídky až na samém konci hřebenu. Tahle regularka se jmenuje Pálava.
Tím jsme naše turné uzavřeli. Sešli jsme na křižovatku zelené a červené. Tady nás trošku zaskočila jedna důchodkyně, která polehávala na lavičce. Víte, není nic špatného na tom, když si dáma uprcne, ale tohle bylo teda silný kafe i na mě. Tomu se říká přetlak.
No a dál jsme pokračovali po cestě až na asfaltku vedoucí zpět do Pavlova. Prostě super výlet.
Krajina malebná, počasí super, jen na to vínko nějak nezbyl čas.

neděle 12. dubna 2009

Děkujeme


Přišel nám mail od Krtecci, který nám udělal radost. Jen pro uplnost dodávám, že Krtecci byl vůbec prvním "pramenářem", který odlovil deset kešek zařazených do naší série. A také je s největší pravděpodobností (musí být ještě ověřeno) první, kdo odlovil 20 (resp. 22) pramenů.
Doufám, že mu nebude vadit, když zde odcituji jeho slova: "Mě osobně ta série připadá kouzelná, protože mě vždycky zavedla na naprosto úžasná místa (snad jen s vyjimkou 2 nebo 3) a vůbec nelituju jet 200km za Pramenem, i když je po cestě hromada dalších keší, které minu."
Tohle nám udělalo opravdu radost, protože víme, že naše snaha je k něčemu dobrá a někoho dokázala potěšit.
Krtecci se ještě ptá, jaký je zájem o naši sérii. Takže asi takto: v sérii je momentálně 89 pramenů po celé republice. Čas od času se nějaký kešer ozve a chce zařadit do série. Ne každá keška ale projde naším výběrem :-D Lovců pramenů zase tolik není. Takže momentálně mezi sebou můžou soutěžit Xeri a Krtecci, kteří již odlovili oba 10 pramenů.
Pro ostatní, kteří ještě váhají jestli vyrazit za nějakým pramenem: Věřte, že má to cenu...

pátek 10. dubna 2009

Výlet Bobule

Film Bobule jsem viděl čtyřikrát. Ne, že bych si ho vždycky někde pustil. Spíš jsem byl na správném místě ve správnou chvíli. Jak jsem zjistil, u diváků jde o film poměrně kontroverzní. Jedněm se líbí, druzí ho odsuzují. Zlatý střed asi neexistuje. Mně a mojí drahé polovičce se líbí. Kouzlo oblasti, ve které byl natáčen se podařilo přenést i na plátno. A jedno z těch kouzelných míst nás lákalo k návštěvě už dlouho. Jde o kapličku na Hradišťku poblíž Velkých Bílovic. Když jsme pomocí těchto stránek našli na onom místě i kešku, nebylo co řešit.
V poledne jsme vyrazili z Brna a díky D2 jsme byli brzo na místě činu. Nejprve jsme odlovili kešku přímo ve Velkých Bílovicích. Počasí přálo. Slunce hřálo jak v létě. Popojeli jsme pod kapličku. Sice k ní vede cesta až nahoru, ale nepodařilo se nám na poprvé najít, která to je, takže jsme odstavili auto pod kopcem na malé polní cestě a šplhali nahoru. Ale stálo to zato. Kešku, která zde je, nebyl problém odlovit. Z místa je pěkný výhled a všem můžeme návštěvu doporučit. Hlavně na kole to musí být parádní.
Když jsme se vrátili k autu, zjistil jsem, že mám stažené okénko u řidiče. Prostě jsem ho zapomněl zavřít. Kolem chodili místní vinaři, ale nechali to bezpovšimnutí. Asi dobrý kraj :-D
Tak jsme popojeli k další kešce věnované trošku netypické stavbě. To už byl náš poslední odlov a následovala cesta domů.
Sice to byl jen krátký výlet, ale do krásného kraje. Takže se zase vrátíme...třeba na kole.

Pár foteček ZDE