Směr Pálava

Velikonoce - ráno zmrskat drahou polovičku a večer sebe...no, tento tradiční systém jsme nedodrželi. Alespoň ne zcela. Míša dostala hned po ránu a pak už jsme razili směr Pálava. Naposledy jsme tam byli v roce 2006 a to jsme ještě neholdovali GC, takže místní kešky nám zůstaly utajeny. Mezitím se z mudlů stali lovci a vrátili jsme se na místo činu.
Už cestou do Pavlova se nám podařilo vyzvednout čtyři kešule: Strom hrdina, Císařská silnice 5 a 6 a konečně Mušovská jezera s velmi originálním úkrytem.
V Pavlově jsme brzy pochopili, že stejný nápad, jako my dostalo asi milion dalších lidí. Uličky byly plné. U sklípků koštovali rozjaření otcové, zatímco maminky netrpělivě tahaly dítka z chřtánu alkoholových doupat. Prostě nádhera.
Cestou na Dívčí hrady jsme potkávali spousty lidí, kteří naštěstí mířili opačným směrem k obědu. Ale i tak se na malebné zřícenině tlačilo dost lidí. Lehce jsme posvačili a vypravili se dohledat zdejší kešku. Autor ji naštěstí umístil důmyslně a tak i přes nápor turistů se dalo v klidu zalogovat.
Další keš (earthcache) byla dál po červené značce po hřebenu. S keškou si autor moc práce asi nedal a nachystal ji pěkně od stolu. Možná tu ani nebyl :-(
Poslední dnešní krabička na nás čekala v pěkném úkrytu u vyhlídky až na samém konci hřebenu. Tahle regularka se jmenuje Pálava.
Tím jsme naše turné uzavřeli. Sešli jsme na křižovatku zelené a červené. Tady nás trošku zaskočila jedna důchodkyně, která polehávala na lavičce. Víte, není nic špatného na tom, když si dáma uprcne, ale tohle bylo teda silný kafe i na mě. Tomu se říká přetlak.
No a dál jsme pokračovali po cestě až na asfaltku vedoucí zpět do Pavlova. Prostě super výlet.
Krajina malebná, počasí super, jen na to vínko nějak nezbyl čas.