úterý 18. ledna 2011

Proč nemám Facebook?

Důvodů, proč nemám Facebook je několik, ale nechám dnes za sebe mluvit dvě videa. Tomu prvnímu ne zcela rozumím, protože nemám profil na Facebooku a tudíž mi většina poznámek uniká, ale z ověřených zdrojů mi bylo potvrzeno, že video je k tématu. Vystupuje v něm Julian Smith, což je údajně mladý režisér, publikující na Youtube.
Druhé video je delší, možná trochu nudné, za to velmi k věci a hovoří mi z duše. Takže pokud si v uspěchané době najdete čas, podívejte se. 
Přeju pěkný den bez jediné minuty na Facebooku.




10 komentářů:

  1. Ahojky! Tak ti nevím, jestli mluvením o tom, proč nejsi na Facebooku nestrávíš víc času, než já tím koukáním na Facebook :-) Tak se tím pořád nechlub! :-) Myslím, že v našem věku už si dokážeme zachovat zdravý rozum i s účtem na FB:-)
    Já osobně tam koukám nanejvýš jednou za měsíc (spíš jednou za čtvrt roku), sama tam nepřispívám, jsem jen takový pozorovatel:-) Ale aspoň se občas dozvím, kde teď jsou mí bývalí spolužáci (a věř, že jsou rozlezlí po celém světě!:-), kdo rodil a kolik dětí (to je taky někdy docela překvápko:-), občas uvidím i nějakou tu fotečku.
    Protože na FB nepůjdeš, nakopíruju ti sem text z titulní stránky jednoho uživatele FB - abys věděl, že je víc lidí, kteří neholdují přátelství přes internet, přesto se nestydí mít na FB účet:-) Měj se! K. PS. Ta videa jsem neviděla...
    Tady to je:
    "Ano, jsem to ja :( Ne, nezalozil jsem si profil na facebooku, jak by se mohlo zdat. Byl mi zalozen! S mym vahavym souhlasem. Coz celkem presne vystihuje muj nazor na tento fenomen - jsem ochoten se neochotne ucastnit v mire nezbytne nutne.
    ---------------------------------------
    Koukam, ze ac jsem dneska na svem FB uctu poprve, uz si me spousta lidi nasla a chce dat do pratel. Mozna bych mel byt potesen?
    Chtel bych vas proto informovat ze si na FB nehodlam budovat zadne pratele. Pouze si ty z vas, kteri o to stojite, dam do kontaktu, a naopak mozna nektere z vas pozadam aby si dali do kontaktu me. Proc o tom mluvim - chtel bych jasne deklarovat ze moji pratele na FB = kontakty. Relace (skutecne) pratelstvi a kontakt na FB jsou v principu nezavisle, byt z logiky veci koreluji. Zejmena tedy nejsou v zadne implikaci/inkluzi."

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  3. Ach jo, musel jsem smazat svůj předchozí příspěvek, protože měl dost překlepů. Takže takhle:
    Psaním o tom, že nejsem na FB jsem zatím strávil daleko méně času než lidi, které dobře znám, a kteří u něj sedávají. To mi věř! Věk bych sem netahal, vůbec totiž nesouvisí se zdravým rozumem. Tím, že nejsem na FB se nechlubím...počkat, vlastně jo, proč ne. Jsem pyšný na to, že nejsem ovce ve stádu. Jo, chlubím se tím, že dovedu jít proti proudu, nezajímá mě kolik spolužaček porodilo kolik dětí a jestli nějaký můj bývalý známý prodává housky na rohu Baker Street. Je mi to docela a upřímně putna. Když se ke mně ta informace přesto dostane, vstřebám ji, ale nevyhledávám. Není pro mě důležité držet si kontakty na lidi, kteří prošli mým životem, protože pokud na ně kontakt nemám, zřejmě jej ani nepotřebuju. Prostě jsme měli společnou cestu a jdeme si každý za svým. Spoléhám na vzpomínky, ne na jedničky a nuly...
    Pa a mějte se.

    OdpovědětVymazat
  4. Tos řekl hezky, ale jsme v tom jiní - já se prostě ráda občas dovím, kam osud zavál mé známé. Nevysedávám tam, nejsem tam nijak aktivni, ale je mi jasné, že někteří tam opravdu ztrácejí spoustu času. Pro mě osobně je to spíš takové vytrhnutí z koukání na jiné jedničky a nuly :-) Tak proč ne? :-) Pa! K.

    OdpovědětVymazat
  5. Teď už chybí jenom:
    Proč nemám televizi.
    Proč nemám auto.
    Proč nepoužívám CC.
    Proč nemám mobilní telefon.
    Proč nejím maso.
    A ve finále, proč mám blog...
    Opravdu je to pro Vás tak důležité? Trochu mi to zavání pořekadlem "odříkaného chleba největší kus"... Chtělo by to trochu se nad tím Facebookem povznést... :) Ale zřejmě Vás tím Vaše okolí neustále másíruje, nebo je to jinak?

    OdpovědětVymazat
  6. Televizi mám, ale většinou vypnutou, protože tam stejně nic není, takže si tu a tam pustím nějaký film.
    Auto mám a další auto (rodinné) bude snad už na LPG.
    Nevím co znamená CC.
    Mobilní telefon mám cca šest let starý. Nechápu proč si neustále pořizovat nové a nové.
    Proč nejím maso, o tom jsem tu už psal nedávno.
    Blog mám jako koniku mého života, do které se rád zpětně dívám. Naví rodina sleduje co se mnou je:-)

    Ano je to pro mě důležité. Povznášení se...hm, to je dneska klasický že? Povznesem se nad spoustu "maličkostí" a ono ejhle, v globále je to problém. A podle mě to problém je. Raději zaujmu postoj, než se povznášet.
    Moje okolí, myslím si, mě masíruje (jako každého). Ale snažím se mít vlastní názor a nepozvnášet se.

    OdpovědětVymazat
  7. A jiný pohled na věc: píšeš tento blog, aby sis mohl zpětně zavzpomínat, píšeš ho pro sebe, rodinu a pár blízkých přátel. Přesto ho máš vystaven celému světu. Proč si nezaložíš profil na FB, nenajdeš si tam těch pár přátel, kteří jsou opravdoví přátelé a s nimi nesdílíš své zážitky, myšlenky, fotky, videa? K tomu je Facebook určen - můžeš sdílet vše pohodlně na jednom místě, nepotřebuješ blog na text, YouTube na videa, Picasu na fotky... K tvým soukromým vzpomínkám ti nepoleze nikdo, kdo nechceš.

    Je pouze na tobě, jak budeš Facebook používat - můžeš se přátelit, ale nesledovat události ostatních, můžeš své fotky ukazovat všem na internetu, nebo jen přátelům. Facebook je ve své podstatě geniální služba, každý ji může používat tak, jak chce. Puberťáci se klidně můžou honit za stovkami "přátel" a sledovat každou hovadinu, já tam mám třeba jen pár lidí, které osobně znám a používám to jako úložiště svých vzpomínek s tím, že občas se si s někým vyměním názory v diskuzích, podobně jako tady na blogu.

    Ale já jinak musím zkusit všechno, takže mám i Twitter, blog, YouTube, Picasu a milion dalších internetových služeb :) Ale Facebook je takový univerzální středobod pro uchování a sdílení textu, obrázků, videí. Jak ho používáš, záleží jen na tobě, takže se klidně řiď těmi videi a na Facebooku se podle toho chovej, ale kritika patří lidem, ne té službě.

    OdpovědětVymazat
  8. Zůstávám nepochopen :-) a proto se trochu rozepíšu.
    Nemyslím si, že by kritika měla patřit lidem a ne službě FB. Zkusím příklad, trochu metafora: všichni známe problematiku kuřáctví. Z počátku se myslelo, že jde o neškodnou zábavu a až časem se přišlo na fakt, že kouření zabíjí, že nás jeho léčba stojí miliardy dolarů. Mohli bychom klidně říct, že to je problém kuřáků a kritika patří jim, ale všichni asi uznáme, že to tak není, že kritika patří fenoménu kouření. Ano, kouří jednotliví lidé, ale problém je celkový fenomén kouření: lobby tabákových firem, farmaceutických společností a vlád. Lidé jsou až ti poslední, kteří znamenají pouhé dolary v něčí kapse. Není rozumné kritizovat kuřáky, ale kouření. Stejně tak se proti tomu musí i bojovat a také bojuje. Nebudeme jednotlivým kuřákům típat cigarety, ale zakazujeme reklamy, veřejné kouření, snažíme se o osvětu ve výchově. Podobné je to s FB. Kritika patří systému, který dokázal oblbnout miliony lidí tak neuvěřitelně snadno, že je to až alarmující, ačkoliv historicky nejde o nic nového. Ono totiž nejde o jednu internetovou službu, kam si člověk dá fotky. To je podle mě vůbec problém dnešní doby – maskování. Strašná spousta věcí se dnes maskuje a lidé to buď nevidí, nebo nechtějí vidět. Jen pro příklad:
    Nastartování auta – jedno auto, co se děje, jenže jich jsou miliardy
    Koupím koženou bundu – jedna bunda, svět se nezboří, ale někde muselo umřít chované zvíře.
    Kupuju věci, které nepotřebuju – proč ne, ale zvyšuju zbytečně neustálý odbyt a vyčerpávám neobnovitelné zdroje.
    Podporuju FB – však si jen ukládám fotky pro pár lidí, čímž současně podporuju ztrátu milionů lidí kontaktu s realitou. Geneticky jsme pořád kromaňonci. Kde se ztrácí úcta ke genetické informaci staré 40 tisíc let. Opravdu si myslíme, že tím, že 165 let (počítáno od prvního elektronkového počítače) sedíme před počítačem, je člověk schopný informačnímu a globalizovanému světu rozumět? Proč lidi rádi chodí do lesa? Proč se jim líbí výhled do krajiny? Proč podle amerického výzkumu vězni, kteří měli cely s výhledem do krajiny, byli méně nemocní a byli méně problematičtí než jejich kolegové, kteří tento výhled neměli. Proč se na základě výzkumu v jednom Chicagském sídlišti zjistilo, že obyvatelé v zelené části sídliště (tj. s vegetací) jsou sociálnější, že více komunikují se sousedy a neuzavírají se do svých bytů. Navíc v prostředí se stromy si děti hrály dvakrát více (delší čas) než v prostředí beze stromů. A konečně se také potvrdilo, že v nezelené části sídliště je kriminalita a vandalismus větší. Zrovna dneska jsem slyšel sousedku, jak lamentovala, že dřív (její generace), byla vychovaná. Ale prdlajs. Kdo vychovává dnešní generaci puberťáků? No právě ti, kteří byli (podle sousedky) vychovaní. Tak proč to dělají špatně? Nedělají, jen to nedokážou dělat v souvislostech, které má moderní svět, na který nejsme zvyklí a přizpůsobení. Není to tím, že by dnešní děti zlobily víc, je to tím, že dnešní svět je mnohem vzdálenější lidskému původu a my najednou nevíme co s tím. A co hůř, nedokážeme si to ani uvědomit. To všechno jen poukazuje na skutečnost, čím jsme. Jsme kromaňonci ve značkových hadrách. Ale pořád jsme kromaňonci.
    Lidé vždycky vidí jen konkrétní věc (kožich, auto, FB,…) ale nedomýšlí souvislosti (proč dnes myslet, když všechno je na internetu). Nebo chceš, aby děti seděly u počítačů místo na stromech? Pokud budeme podporovat sociální sítě, budeme podporovat nezelenou část sídliště. Já chci svoje dítě jednou vidět lozit po stromech. Chci ho vidět povídat si s kamarády tváří v tvář. Chci ho vidět starat se o domácího mazlíčka a ne o tamagoči. Tohle já chci a proto nepodporuju FB.

    OdpovědětVymazat
  9. Nemíchal bych to všechno dohromady. Když se podobně zahledím do daleké minulosti, odpradávna mají lidé potřebu uchovávat informace, archivovat podobu své doby, svých zážitků. Začalo to malováním po jeskyních, přes kamenné destičky jsme se dostali k papíru, následně k elektronické formě, která se sama o sobě vyvíjí. Od disket a disků jsme pokročili k "cloudu", neboli informacím ukládaným na internet. A tak vznikly weby, blogy a pak jednoho dne Facebook.

    S archivací nabytých informací souvisí i nutkavá potřeba se o tyto informace podělit s ostatními - sdílet je. Vidím to na Nikolce, který objeví sebemenší krávovinu a hned mi jí musí ukázat. Opět je tu vývoj doby a na jeho konci zase třeba ten Facebook, jako ideální nástroj na sdílení.

    Další potřebou je komunikace - samozřejmě je to nejlepší tváří v tvář, ale už kdysi byl problém třeba s častým překonáváním delší vzdálenosti. Od kouřových signálů jsme se dostali dlouhou cestou k telefonu a pak internetu, kde je hned několik komunikačních kanálů a jedním z nich je Facebook.

    Facebook tedy může pokrývat tvé další pudové potřeby, jako je to koukání do zelenýho. Můžeš je sice řešit telefonem a papírem s tužkou, nicméně je to jen další evoluce, které se není nutné bránit. Předpokládám, že člověk koukající z okna do zeleně bude daleko víc v pohodě, když bude mít možnost kontaktu, záznamu a sdílení, než ten, co bude ve svém bytě s oknem do zeleně izolovaný.

    Sociální sítě jsou přirozeným vývojem pudových potřeb člověka. Teď je jejich boom, tak to mnozí používají hlava nehlava jen pro zábavu. Však dřív se taky hrály dopisové hry, pak se blbnulo s telefonem, teď tu máme internet. Nakonec to stejně člověka přestane bavit, dopisy píše už jen pro svůj účel, volá jen když potřebuje a i tu sociální síť využije k účelu, pro který byla vynalezena.

    A abych zakončil myšlenku v podobném duchu - chci svoje dítka vidět sportovat, lézt po stromech a běhat po venku. Ale když pak přijdou domů, ať si své zážitky zapíšou někam do svého koutku na internetu a podělí se o ně s ostatními. Budou tvořit, komunikovat... lepší než tupě zírat na televizi, jak jsme to dělávali my :) Samozřejmě to ale nesmí být jediný způsob domácí zábavy, stavebnice a knížky mají prioritu :)

    OdpovědětVymazat
  10. Píšeš o evoluci. Podle mě je ale potřeba odlišit dva evoluční procesy. Není to moje myšlenka, ale vycházím z odborné literatury, se kterou se v tomto případě ztotožňuju. Jedním, tím prvotním, evolučním procesem je evoluce přírodní. Je to proces formovaný přírodou a slyšel o něm snad každý. Druhý evoluční proces je evoluce kultury. To už je bohužel často opomíjený fakt. Abych to řekl jazykem co nejpochopitelnějším a shrnul stovky stran, které o tomto problému byly napsány, budu možná ne úplně přesný, ale o to víc snad pochopitelný. Takže: máme tu dva tvořivé řády – přírodu a kulturu. Kultura vznikla jako sekundární, tj. od přírody odvozený evoluční proces. Oba tyto řády se vyvíjejí. Vše co vyvíjí evoluční proces přírody je zjednodušeně řečeno obnovitelné a vzájemně kompatibilní. To co vytváří evoluční proces kultury, se staví do opozice k přírodě. Důkazem budiž současná ekologická krize, problém neobnovitelných zdrojů atd. Oba tyto řády mají svoji vnitřní informaci (genom a duchovní kultura). Kultura jako odvozený řád z přírody je na ní i nutně závislá (což je nějak opomíjeno) a je konečná vzhledem k tomu, že existence lidského druhu je stejně konečná, jako byla v historii existence jiných složitých druhů (jen škoda, že si to zbytečně zkracujeme). Co jsem tím chtěl vlastně říct? Když píšeš „Facebook tedy může pokrývat tvé další pudové potřeby, jako je to koukání do zelenýho. Můžeš je sice řešit telefonem a papírem s tužkou, nicméně je to jen další evoluce, které se není nutné bránit.“ , nevědomky tak mluvíš o kulturním evolučním procesu, ne o přírodním, protože do genomu se nám existence internetu a informační techniky jako takové nezapisuje. A kulturní evoluční proces je potřeba řídit a sledovat, protože není přirozený a je naopak protipřírodní. Faktem je, že člověk je naprogramován na tzv. útočnou adaptivní strategii, tj. lapidárně řečeno, všechno udělat k obrazu svému, bez ohledu na následky. Proto taky směřujeme tam, kam směřujeme.
    V době, kdy se ještě kreslilo v jeskyních, byl kontakt s původní m prostředím udržován, nicméně započala cesta, o které jsi mluvil. Velkou změnu v tomto směru znamenala neolitická revoluce a pak ta průmyslová. To jen tak na okraj. A na této cestě se čím dál více oddalujeme sounáležitosti s přírodou, tj. s řádem, na kterém jsme nutně závislí. Zřejmě máš pravdu, když píšeš, že „Sociální sítě jsou přirozeným vývojem pudových potřeb člověka.“ Jak jsem ale zmiňoval, ukazuje se na životním prostředí, kam nás pudové potřeby (útočná adaptivní strategie)vedou. Navíc, to, že je něco pudového neznamená, že bychom se tak měli řídit a popravdě dnes a denně dokazujeme, že pudové pro nás neznamená správné. Jsou pudové věci, které odmítáme např. i zákonem (polygamie, jinodruhová xenofobie, agresivita a násilí atd.) Nevybízím k návratu na stromy, ale k pouze k biofilní kultuře a technice, která je udržitelná a bude se snažit být v souladu se Zemí a to nejen po technické ale i duševní stránce, na kterou se dnes, v ryze racionálním a vědeckém světě zapomíná, ale která nás formuje a určuje naše chování (postoje, sociální chování, kriminalitu, vzdělanost atd.)
    Naivní představa, že si děti půjdou hrát ven a pak si sednou a zapíšou své zážitky na net snad nemohla být myšlena vážně. Troufám si tvrdit, že většina (ale netvrdím, že všechny) dětí přeskočí první fázi a zakotví hned u počítače. Rodiče jsou spokojení, že mají pokoj a problém s výchovou, zdá se, je vyřešen. Podle mne je to problém.

    OdpovědětVymazat