pátek 7. srpna 2009

Jak se žije s flatem

Dneska dostal Max očkování proti vzeklině. Tak snad nebude vzteklý. Tím jsme uzavřeli základní očkování a za měsíc nás čeká ještě bigáro proti borelióze.
A jak dnes vypadá soužití s flatem? Musím říct, že jsem mile překvapen. Doufám, že to tímhle nezakřiknu.
Takže:
1) Jak se vyspíme: večer můžeme jít na poslední procházku kolem cca 22h, ikdyž já chodím spát dost pozdě, takže ho beru ven spíš později. Ráno Max vstává kolem sedmé. Vyrazíme ven, odlehčí břuch, vrátíme se a spí dál. Takže nás příliš netrápí. Když se mu chce ven, většinou si už umí říct, takže nějaká ta nehoda doma nastane pouze, když něco zanedbáme my.
2) Jak je hlučný: je ticho jako myška. Neštěká, nekňourá, neruší. To všechno se v paneláku hodí.
3) Jak se chová, když je doma sám: zatím bývá doma sám maximálně tři hodiny. Když se vrátíme tak je poznat, že chrápal. Celou hlavu má přeleženou. Už se ale stalo, že jsme v jeho dosahu nechali oblečení a on jej z dlouhé chvíle roznesl po celé podlaze. Škody ale nepáchá. Zoubky už mění, takže horší už to snad nebude.
4) Jak často jí: dostává čtyřikrát denně a od té doby co má Orijen zbaští všechno během chvilky.
5) Jak se doma chová: je to pohodový kamarád. Když se jde někdo koupat, lehne si vedle vany. Za každou hru je maximálně vděčný. Rád za námi jde na gauč, ale když mu to zakážeme, sleze. Spí mimo postel, jen ráno nás někdy chodí vzbudit až do postele. U stolu neškemrá. No a občas prožene králíka, ale to jen proto, že si chce hrát. Strčí hlavu k němu do klece a olíže ho. Ten si to ale nechá líbit, takže počínající symbioza.
6) Jak se cvičí: Max umí zatím sedni, lehni, pozdrav, ke mně, překul se. Všechno se mu opakuje a neustále se odměňuje. Momentálně přidáváme povel "místo" a "zůstaň". Venku poslouchá na přivolání perfektně. Když je ale s jiným psem, tak samozřejmě příroda vítězí. Tohle musíme utužovat na cvičáku, kam se po prázdninách chystáme.

No a to je asi všechno.
Nedávno jsme museli oba na noc do práce, takže Maxe hlídala moje máma a ačkoliv není žádná pejskařka (psy má ale ráda), tak se svého úkolu zhostila na výbornou. A Max byl také spokojený.

Život s flatem do 4. měsíce stáří je prostě v pohodě.

Žádné komentáře:

Okomentovat